Jak všichni víme, letošní duben nebyl zrovna vlídný. Byla zima, hodně pršelo a sluníčko se moc neukazovalo. Výjimkou bylo úterý dvacátého, kdy ještě ráno nic nenasvědčovalo tomu, že by se mohlo odpoledne vyčasit, a že se mi podaří vyfotit nádherný západ slunce nad Sečí.
Když jsem se vrátil z práce, počasí vypadalo, že by po dlouhé době mohl být vidět západ slunce. A jelikož jsem byl dočasně sám doma, přemýšlel jsem, kam jet zkusit cvaknout nějakou tu "západovku". Napadla mě zřícenina hradu Oheb, ze které se dají vyfotit hezké pohledy na Seč.
Skočil jsem tedy do auta a vyrazil směr Oheb, kam jsem dorazil chvíli před západem. Na hradbách hradu mě uvítaly hloučky "týnejdžrů", které řešily kde co. Nehledíc na jejich výrazy a pohledy, rozložil jsem stativ nedaleko, připevnil na něj foťák a začal cvakat snímky.
Nečekal jsem to, ale několik málo fotek vyšlo na jedničku. Na Ohebu byl ten den krásný západ, který mi nezkazily ani ony skupinky mládežníků v pubertě 🙂
